Atheny - Vladislav Tomášek

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Atheny

Řecko

Athény. Hlavní město Řecka. Mimochodem také jedno z nejšpinavějších měst, která jsem kdy navštívil. Musím ale přiznat, že historie tady na člověka sálá doslova z každého koutu.

Patronkou Athén nemůže být nikdo jiný než právě Diova dcera Athéna. Ta přišla na svět celkem zvláštním způsobem. Nikoli z matčina těla, ale svému otci vyskočila přímo z čela a to již v plné zbroji! V mytologii má navíc přívlastek "parthenos" - panna. Dlouho před tím, než došlo ke křesťanskému panenskému porodu, se ona podobným způsobem zrodila na tento svět. Byla nejen patronkou Athén, ale také umění, moudrosti, rétoriky, míru a také básnictví. To ona prý přinesla vzdělaným abecedu, rolníkům pluh a ženám tkalcovský stav pro usnadnění jejich práce.

Jednoho dne našel Hefaistos, bůh ohně, zalíbení v panenské Athéně a snažil se ji všemi prostředky dostat do své moci. Nakonec spolu oba začali bojovat a vzrušený Hefaistos utrousil sperma na jeden z Athéniných pahorků. Onen pahorek lidé začali uctívat jako posvátnou půdu a vybudovali na něm mohutné chrámové stavby - Athénskou Akropolis

Dnešní ruiny Akropole pocházejí ze šestého, až čtvrtého století před Kristem, ale už v době kamenné zde lidé uctívali své bohy. Je to archeologicky prokázáno, neboť části megalitických staveb existují na skalách nad Athénami už dávno, ještě než vznikl onen velký chrámový komplex. Jak na severním, tak i na jižním svahu byly lokalizovány stavební prvky z mladší doby kamenné. Dvě z těchto prastarých kultovních míst byla začleněna dokonce i do pozdějších chrámů.

Nejvznosnějším monumentem Akropole je Parthenon, vybudovaný na základech jedné dřívější stavby. I dnes šplhají turisté doslova bez dechu k tomuto chrámu s bílými mramorovými sloupy vysokými dvanáct metrů - a to nejenom z důvodu výstupu po nekonečných schodech ....

Parthenon vlastně znamená "panenská komnata", protože svatyně byla zasvěcená panenské Athéně. Stavba je 67m dlouhá, 23,5m široká a dobrých 12 metrů vysoká. Na zrestaurované čelní stěně lze vidět zrození Athény, ale také její střet s Poseidonem, který se kdysi chtěl zmocnit skal Akropole. V neposlední řadě jsou na reliéfu znázorněny bitvy bohu s Titány, boje s Kentaury, bitva o Tróju a také válka Athéňanů s Amazonkami.

V dnešní době však bohužel Akropoli ze všeho nejvíc trápí smog, který pomalu rozežírá tyto nádherné chrámy. Ale smog není jediným novodobým nepřítelem. Perthenon byl zničen už v 17.století! Po císaři Justiniánovi (527-565) se v Řecku rozšířilo křesťanství a staré chrámy na Akropoli se bohužel změnily na kostely, později přišli Turci, kteří táhli do boje proti křesťanům a ti - zcela nebožsky - zneuctili Parthenon jako skladiště střelného prachu. 26.září 1687 vyhodil jeden lüneburský poručík v benátských službách toto skladiště munice do vzduchu. Exploze rozmetala vlys i sloupy...

Parthenon byl postaven v letech 447-433 př.n.l. architektem jménem Iktinos, sochy jsou dílem sochaře Feidiase. Pod střechou spočívající na 46 sloupech se parthenon pyšnil asi 170m dlouhým vlysem, jehož části jsou dnes uloženy v britském muzeu. Zlatá a slonovinová socha Athény dosahovala výšky 9m. Mimo to,že parhenon sloužil jistou dobu jako kostel, tak v dalších časech i jako mešita.

V současné době se parthenon restauruje, stejně tak jako mnoho jiných významných řeckých památek.
Jedním z důvodů k těmto rekonstrukcím jistě bylo i to,že se Řecké Athény staly v roce 2004 dějištěm olympijských her. Můžu říct ,že ještě dnes jimi většina Řeků doslova žije.

Na některých místech jsou zřetelné zbytky prehistorických megalityckých staveb.






 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky