Ithaka - Vladislav Tomášek

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Ithaka

Řecko

Ostrov Ithaka se nachází západně od řecké pevniny v Iónském moři, je to druhý nejmenší  ostrov iónského "sedmiostroví". Tento ostrov proslavil především antický básník Homér ve svém eposu ODYSSEA. Nebudu myslím moc přehánět, když Ithaku nazvu nejkrásnějším místem v Řecku.

Ostrov tvoří dva poloostrovy spojené pásem zvaným Aetos, širokým jen 620m. Celý ostrov je dlouhý  29km a v nejširším místě široký jen 6,5km. Plocha ostrova je 92,5 km2. Ithaka je od blízké Kefallonie, pod kterou správně náleží, oddělena 4,5km širokým a cca 22km dlouhým kanálem ithackým. Obvod ostrova je cca 74km. Povrch ostrova je převážně skalnatý a hornatý, ale naleznete zde i malá stále zelená údolí s olivovníkovými háji.

Je spousta možností jak tento krásný ostrov navštívit. Jednou z nich je trajekt z pevninského přístavu Astakos v Akarnánii, několikrát týdně je možné též trajektové spojení z přístavu Patra, dále existuje spojení z Kefallonie a Levkády.

Ostrov je turisticky téměř nedotčen, takže zde není mnoho možností ubytování. Několik hotelů zde samozřejmě najdeme, ale to především v hlavním městě ostrova Vathy (v překladu "Hluboká" ), je zde i několik campingů. Pro movitější jsou zde k dispozici k pronájmu i na zdejší poměry luxusní vily.

Ithaka je všeobecně ztotožňována se stejnojmenným královstvím vládce Odyssea, jež popisuje Homér ve výše zmiňovaném eposu Odyssea.
Nejstarší nálezy keramiky svědčí o počátcích osídlení ostrova někdy koncem 3.tisíciletí př.Kr. Hned několik archeologicky potvrzených sídel pochází z mykénského období, chudoba jejich vybavení však oponuje homérskému líčení bohatého království. Naproti tomu v 1.tisíciletí př.Kr. je prokázán určitý rozkvět Ithaky a to díky čilému obchodu s řeckou pevninou a s Italíí.
Od římského období sdílela Ithaka osud ostatních Iónských ostrovů. Ve středověku místní obyvatele vypudili piráti, kteří si zřídili své hlavní sídlo v dnešním Vathy. Teprve od 17.století se zde znovu začali usazovat zemědělci ze sousedního ostrova Kefallonia. Během opravdu pestré historie, plné mocenských převratů, přepadů a také častých zemětřesení (poslední silné v roce 1953) byly historické stavby na Ithace téměř srovnány se zemí.

Jak už jsem se zmiňoval, správní středisko ostrova je Vathy (cca 1500 obyvatel), založeno patrně Římany a ležící v krásné, malebné, hluboko zařezané zátoce Vathy, dříve chráněné dvěma benátskými pevnostmi. Vathy je všeobecně ztotožňováno s přístavem Forkys, kde podle Homéra vysadili Fajákové spícího Odyssea při jeho návratu domů.

Dva kilometry západně od Vathy, se ve svahu pahorku Agios Nikolaos nachází krápníková jeskyně Mármaro Spília, antické kultovní místo označované též jako Jeskyně Nymf.

Tři kilometry jižně od Vathy leží bývalé (až do 16.stol.) hlavní město ostrova Paleochóra.

Pět kilometrů západně od Vathy,na hoře Aietos (380 m.n.m.) leží akropole prehistorického města (ze 7.stol.př.Kr.) - patrně Strabónova Alalkomena, odkrytá německým archeologem Heinrichem Schliemannem.

Šest kilometrů jižně od Vathy, přístupný jen pěšky, po místy dost obtížné cestě, vyvěrá na úpatí skály Korax známý Arethusinin pramen.

Dále na jih se prostírá olivovníky porostlá náhorní plošina Marathia (daleký panoramatický výhled). Zde zřejmě ležely Eumaiovy pastviny, rovněž známé z eposu Odyssea.

Z Vathy vede romanticá cesta směrem na severozápad přes šíji s horou Aietos vzůru ke klášteru Panagia Katharón (556m.n.m.)
zde se každoročně konají tradiční slavnosti. Také je zde opravdu nádherný výhled na Moloský záliv a zátoku Vathý.

Ze šíje s horou Aietós lze pokračovat silnicí podél strmého západního pobřeží - stále s výhledem na sousední ostrov Kefallonia do obce Stavros. Antické nálezy z jejího okolí dávají za pravdu domněnce, že hlavní město Odysseova království s královským palácem (Odysseovým hradem) se s největší pravděpodobností nacházelo právě zde.

Jihozápadně pod obcí Stavros leží malebná zátoka Polis (odkud údajně Odysseus vyplul do trojské války) s jediným větším přístavem na západním pobřeží ostrova.
Jeskyně na severozápadní straně zátoky byla v mykénském období svatyní bohyň Athény a Héry.
Asi kilometr Severně nad zátokou Pólis se v blízkosti vrchu Pelikata nacházejí stopy raně historického osídlení z doby přibližně 2200 - 1500 př.Kr.


 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky