www.v-tomasek.com
Přejít na obsah
Řecko
Starořecky Mykénai,Mykines
Nacházejí se na peloponéském poloostrově



Brzy po zahájení vykopávek Heinricha Schliemanna v roce 1874 vstoupil do všeobecného podvědomí mykénský hrad a tím také po něm pojmenovaná "Mykénská doba".I po odkrytí jiných hradů a sídlišť této epochy jsou Mykény dodnes samy slavné dodnes,jako žádný jiný objekt oné doby.
Když se kolem roku 2000 př.Kr. přistěhovali staří Řekové z Balkánu,usídlili se již také na 278m vysoké hradní hoře.V průběhu let se smísili s původním obyvatelstvem a vznikla smíšená kultura.Jazykově dominovali brzy přistěhovalci,ale předindoevropské jméno místa Mykene zůstalo zachováno.
Ze 17.stol př.Kr známe šachtové hroby.Pronikavá změna nastala náhle kolem roku 1580 př.Kr.,pronikají sem jednak vlivy z Egypta,i zjemnělé minojské kultury z Kréty.Tehdy začínající raně mykénská doba (1580-1500 př.Kr.) se vyznačuje bohatými zlatými pohřebními dary v šachtových hrobech.K nim náleží mimo jiné i zlatá maska,která byla položena jednomu mrtvému knížeti přes obličej a již Schliemann omylem pokládal za masku Agamemnóna,náležíjícího pozdější době.




Ze středomykénského období (1500-1425 př.Kr.) pocházejí první známé hradní zdi a rané kupolové hroby.Za bohaté dědictví vděčíme také pozdně mykénské době (1425-1100 př.Kr.).Ve 14.století byly vybudovány pozdní kupolové hroby,mezi nimi i nejznámější Atreova pokladnice,kolem roku 1350 př.Kr. starý megaron na akropoli,první náročně vybavený palác a kyklopská kruhová zeď.
Kolem roku 1250 př.Kr. konečně vznikly mladší megaron,Lví Brána a věž na východě.Z doby po roce 1230 př.Kr je prokázáno pět etap výstavby opevnění - ohrožení novými vetřelci ze severu se stalo citelným a s vpádem z egyptských pramenů známých "mořských národů" a po nich i Dórů spěla historie Mykén kolem roku 1100 př.Kr. ke svému konci.



ATREOVA KLENOTNICE



Vlevo od silnice směrem z vesnice k vykopávkám leží nejslavnější z kupolových hrobů,názvy "Atreova klenotnice" či "Agamemnův hrob" jsou jen nedoloženou fantazií,zvláště v případě Agamemnova hrobu.
36m dlouhý dromos (vchodová chodba) vede k 10,5m vysoké bráně,jejíž mohutný horní příklop je 8,5m široký,5m hluboký a 1,2 m vysoký.Jeho váha byla propočítána zhruba na 120 tun.
Portál byl zarámován nazelenalými polosloupy,jejichž zbytky jsou vystaveny v Národním muzeu v Athénách,stopy upevnění jsou ještě dnes zřejmé.Odlehčovací trojúhelník nad příklopem byl uzavřen kamennou deskou s reliéfem.Vnitřní prostor je kruhový,má průměr 14,5m a výšku 13,2m.Je zaklenut nepravou klenbou z řad vodorovných bloků,které směrem vzhůru přesahují.Klenba byla vyzdobena bronzovými rozetami.
Hlavní prostor sloužil k uctívání mrtvého,pohřební komora samotná se nachází v pravo od vchodu.Podobné rozměry hrobky byly opět dosaženy až teprve u římského Panthenonu ve 2.století po Kristu !!!
Cestou k hradu je možné vidět vpravo od silnice několik mykénských obytných domů.Za vchodem do ohraženého terénu můžeme najít hrobový kruh,nalezený v roce 1951 a další kupolové hroby.
Do hradu vstoupíme Lví branou (zřejmě nejznámější a nejfotografovanější objekt v Mykénách) z obou stran chráněnou baštami,v jejímž odlehčovacím trojúhelníkovém otvoru je zasazen známý reliéf:
Dva lvi,jejichž hlavy byly připevněny k tělu a ztratily se,podpírají sloup.Je to symbol nábožensky zdůvodněné vlády,jak je to známé z krétských pečetí,ale zde je stupňován do monumentality.
Za branou nalezl Schliemann kruh hrobů,původně vně hradu položené pohřebiště.Teprve při rozšiřování hradeb ve 13.stol.př.Kr obklopili tam ležící hroby kruhem z dvojitých kamenných desek.Náhrobní kameny byly opět postaveny na zvýšené úrovni,místo kultu mrtvých zůstalo zachováno.



V šesti šachtových hrobech,které je možno vidět na vykopaném pozemku,nalezli 9 mužů,8 žen a dvě děti  s četnými pohřebními dary.
Po cestě po rampě za Lví branou,potom vlevo do svahu,dojdeme k silně zničenému paláci,nad nímž byl v 7.stol.př.Kr. postaven řecký chrám bohyně Athény.Nejdůležitější části paláce leží na jihu : Dvůr,k němuž vede zachované mykénské kamenné schodiště,trůnní síň a megaron (sál) mykénských vládců.
Ve středu megaronu jsou zachovány zbytky kulatého posvátného krbu (výhled na Argolidu).Směrem k východu vidíme vpravo u hradeb dům se sloupy,pak přijdeme až k východní baště s výpadní brankou a vstupem k podzemní cisterně.Tento okrsek patří ke stavbám ze 13.stol.
Při zpáteční cestě severní hradbou vidíme ještě severní bránu a pod palácovou výšinou řadu skladišť s hliněnými nádobami na zásoby.


+420 776 230 496
+30 6946 133 918

admin@v-tomasek.com
Vladislav Tomášek © 1999 - 2018
Návrat na obsah